V rámci španělského projektu Algaterra probíhá výzkum zaměřený na vývoj nových zdrojů pro zemědělství na bázi mořských řas. Pozitivní fungicidní a biostimulační účinky, zvýšení úrodnosti půdy při pěstování brambor, ale i hroznů, rajčat a salátu
Alexander Gomez o tom píše v článku na španělském zemědělském portálu Campogalego.es.
„V současné době se v Evropě 1 % mořských řas používá pro potraviny, 24 % pro jiné účely, včetně zemědělství, a zbývajících 75 % pro extrakci koloidů.
Mořské řasy byly v minulém století používány jako důležitý zemědělský zdroj, ale dnes je toto spojení z velké části přerušeno. Na jeho obnově pracuje projekt Algaterra, jehož cílem je vyvinout nové zemědělské zdroje na bázi mořských řas a otestovat jejich efektivitu jak v ekologickém zemědělství, tak v udržitelném tradičním zemědělství.
„Charakteristiky tohoto mořského produktu poskytují vysokou hodnotu hnojiva a zvyšují mikrobiální aktivitu. Rostliny v živé půdě jsou odolnější vůči jakémukoli stresu, ať už je to sucho nebo mráz,“ zdůrazňuje Maria Elvira Lopez, výzkumnice a účastnice projektu na univerzitě v Santiagu de Santiago. Vědecká instituce je zase nedílnou součástí projektu Algaterra.
Jedním ze základních bodů projektu byla rodinná farma Porto-Muíños SL v Coruña pro pěstování, sběr a zpracování řas.
„Mořské řasy jsou přírodní biostimulační produkt bez kontaminantů nebo patogenů. Navíc obsahuje fytokoloidy, které zlepšují strukturu půdy, zvyšují zadržování vody, zvyšují kapacitu výměny kationtů půdy a působí jako fytoremediátory,“ vysvětluje Elvira López.
Je také důležité, že ačkoli řasy nemají vysokou hladinu fosforu, zvyšují jeho dostupnost pro rostliny, protože tvoří komplexy s hliníkem, což také vysvětluje schopnost bělení. Řasy navíc poskytují makroživiny, zejména draslík, a důležité mikroživiny pro rostliny, jako je železo, hořčík, zinek a bór.
V předchozí studii byly experimenty prováděny na bramborách: kontrolní plochy, další s minerálním hnojivem superfosfátem a další s různými dávkami hnojiv na čerstvé řasy (20t/ha, 40t/ha a 60t/ha).
„Výnos brambor při aplikaci 20 tun byl srovnatelný s půdou ošetřenou minerálními hnojivy, v každém případě vyšší než u kontroly, a jak se zvyšovala dávka řas, výnos se zvyšoval,“ říká výzkumník.
„Zatímco výsledky z hlediska produkce byly pozitivní, nejzajímavější na této práci byla možnost vidět v praxi to, co se často uvádí v literatuře: na pozemcích pohnojených řasami se pH půdy zvýšilo v důsledku zvýšení hladiny vápníku a snížení množství hliníku a ve stejné míře i významný příspěvek fosforu a draslíku,“ upřesňuje Elvira Lopez.
Vědci provedli experiment s mícháním řas se zbytky ryb a dřevním odpadem. „V našich testech jsme smíchali jeden díl rybích zbytků, jeden díl řas a tři díly borových hoblin podle objemu, což poskytlo dobré hodnoty NPK po třech měsících: 2.1 % N, 0.6 % P a 0.7 % K,“ vysvětluje Lopez.
Na ekologické farmě na brambory, kde také prováděli testy, byla nejviditelnějším účinkem biostimulace.
„Co se týče biostimulačního působení, mořské řasy mají velké množství prospěšných sloučenin, jako jsou fytohormony, zejména auxiny a cytokininy, bioaktivátory, vitamíny atd., které zlepšují zakořeňování, růst a výnos a také zvyšují odolnost vůči stresu,“ zdůrazňuje výzkumník.
Podobné testy byly letos provedeny na vinicích, salátech a rajčatech, konečné výsledky budou známy později.“